Jak se zrodila cesta Element Žena

Po třinácti letech praxe tantrické jógy Mohendžodáro,

kde jsem se dotýkala ženských archetypů v ásanách,

procházela tělem skrze meditace, pohyb, tanec

a kde mě provázely i zvířecí totemy,

se má cesta přirozeně prohlubovala dál.

Ve škole magie tance jsem okusila,

že tělo mluví jiným jazykem než mysl.

A když se mu opravdu naslouchá,

otevírá se prostor, kde tanec není forma,

ale esence návratu.

Domácím studiem pěti elementů v rámci tradiční čínské medicíny se mi začaly skládat souvislosti, které dřív žily odděleně:

archetypy, pohyb, emoce, tělesnost, dech, cyklus, prvek.

A z těchto vláken se zrodilo něco nového.

Element Žena je celistvý kurz,

který propojuje jemný pohyb, dech, dotek a tanec

s moudrostí pěti elementů.

Není to "další lekce jógy".

Je to živá cesta poznání skrze tělo,

kde nejde o výkon, 

ale dovolujeme rozeznít pevné struktury mysli,

aby se v nich začalo dít něco nečekaného.

Pohybem. Dechem. Přítomností.

Proč tvořím právě tohle?

Já tvořím, protože už nemůžu jinak.

Tvořím z místa, které se ve mně skládalo roky.

Z praxe, která se stala moji nejlepší průvodkyni 

Z pohybu, který už není technikou, ale způsobem, jak naslouchat tomu, co se děje hluboko uvnitř.

Všechno, co jsem žila skrze tělo -  meditace, tanec, dech, archetypy - se postupně spojilo v celek, který mě vede dál.

Ne potřeba něco nabídnout, ale potřeba zůstat pravdivá.

Tvořím, protože tělo ví.

Ticho ví.

A někdy stačí málo.  Jemný pohyb, hluboký dech, aby se začalo dít něco, co slova ani nepotřebuje.

Netvořím další kurz.

Tvořím prostor k návratu.

Pro všechny,  kteří to ucítí a vědí, že je čas.

Tvořím, protože jsem zůstala.

I když se ode mě čekalo, že se přizpůsobím, ztiším, vysvětlím.

Zůstala jsem v sobě.

A právě v tom je síla, kterou předávám dál.

Tvořím, protože to, co je pravdivé, už ve mně dlouho hledalo tvar.

A ten tvar je Pohyb. Ticho. Přítomnost.

Která se nedá vysvětlit. Jen žít.

Pramen, který je symbolem ženskosti a vyschne až...

…až přestaneme naslouchat svému tělu.

…až začneme věřit, že všechno důležité je venku.

…až se žena znovu ztratí v roli.

…až ztichne hlas, který nikdy nemluvil nahlas.

…až zapomeneme, že i voda potřebuje být ctěna.

…až se přestaneš ptát: co ve mně právě proudí?

Nenech svůj pramen usychat. Uctívej ho. Ve svém těle, v každé buňce, v každém nádechu i výdechu. Život je pramen sám a propojuje nás.